Používáním tohoto webu souhlasíte s využíváním cookies na těchto stránkách. Více informací ZDE. Rozumím

Demonstrace 28. října 1989 byla dalším krokem k sametové revoluci

27. 10 2014 | Pražské Václavské náměstí bylo 28. října před 25 lety svědkem dvou zcela odlišných událostí - nejprve tam zněly projevy komunistických představitelů a slavnostní přísahy vojáků, později na stejném místě policejní jednotky násilně rozháněly občany protestující proti režimu. Nepovolené demonstrace k 71. výročí vzniku Československa se tehdy zúčastnilo asi 3000 lidí.

Událostem, jež v listopadu 1989 v Československu svrhly totalitní režim komunistické strany, předcházelo sílící napětí ve společnosti a nárůst opozičních aktivit. Na rozdíl od sousedního Polska a Maďarska se však českoslovenští komunisté neodvážili otevřít prostor pro dialog a snažili se udržet u moci silou.
 
Jejich pozice přitom viditelně slábla a opozici se dařilo rozšířit vliv i mimo disent, což ukázaly desetitisíce podpisů pod manifestem Několik vět. Otevřeným projevem nesouhlasu s politikou komunistické strany se pak stávaly demonstrace, většinou spojené s některým výročím československých dějin.
 
"Problematickým" dnem byl pro vládnoucí režim i 28. říjen - výročí vzniku Československa. Již v roce 1988 bylo před tímto datem preventivně zadrženo více než 50 předních disidentů a proti demonstrantům v centru Prahy tvrdě zasahovala policie.
 
Demonstraci v roce 1989 svolaly nezávislé iniciativy Charta 77, Hnutí za občanskou svobodu, Demokratická iniciativa, Obroda a Nezávislé mírové sdružení. Na Václavském náměstí, kde dopoledne pochodovaly vojáci a zněly jejich přísahy, se v odpoledních hodinách sešli asi tři tisícovky lidí.
 
Policejní jednotky demonstranty, kteří mimo jiné skandovali hesla "Svobodu", "Havel", "Charta", "Jakeš ven", "Gestapo", "Nechceme kůl v plotě...", tvrdě rozehnaly a zadržely 359 účastníků, z toho 18 cizinců. V celách předběžného zadržení zůstalo na 150 osob, celkem policie kontrolovala více než tisícovku lidí.
 
V souvislosti s 28. říjnem se policie aktivizovala i v regionech, kde k preventivním pohovorům předvolala nebo předvedla zhruba 250 lidí a téměř 200 osob zadržela.
 
Oficiální zpravodajství ČTK pak hovořilo o "narušení klidu, veřejného pořádku a státního svátku", o "provokatérech ze zahraničí" a o "stupňování agresivity", kterou museli zastavit pořádkové síly při použití "mírných prostředků".
 
Mezi demonstranty v té době již operovali speciálně vycvičení policisté z Odboru zvláštního určení (OZU), tzv. červené barety. Zatímco policisté nosili uniformy, členové OZU dlouho působili v civilu a jejich úkolem bylo například vyvléct z davu nejaktivnější demonstranty.
 
Dokumenty Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) ukazují, že policisté z OZU nebyli se svoji úlohou příliš spokojeni a stěžovali si na špatné řízení. Právě po zásahu z 28. října 1989 ve své zprávě náčelník OZU Marko Salmoši navrhoval, aby do budoucna kvůli vyššímu psychologickému efektu jeho muži nepracovali v utajení, ale měli uniformy, barety a jako výzbroj bílou gumovou tyč. Jeho přání se záhy splnilo a červené barety se staly jedním z nechvalně proslulých symbolů sametové revoluce.
 
Další velké shromáždění, jež mělo mít zásadní vliv na vývoj v Československu, plánovala opozice na Den lidských práv 10. prosince 1989. Události však nabraly rychlý spád a konec komunistického režimu začal již 17. listopadu na Národní třídě, kde policie rozehnala povolené pietní shromáždění k uctění památky Jana Opletala, které přerostlo v mohutnou demonstraci požadující politické reformy.
 
zdroj: ČTK

Diskuse

 
.

Speciály

Naše magazíny

Novinky ze světa bydlení, aut, techniky ...

Modelky Fashion Models , více na www.fashion-models.cz