Právě se nacházíte:

Výstava Ondřeje Svobody

V rámci zahájení mezinárodního filmového filmového festivalu Febiofest, bude  ve čtvrtek 14. března 2013 v 17:45 zahájena výstava Ondřeje Svobody, akce proběhne na na piazzetě před multiplexem (Praha 5 Smíchov-Anděl multipex CineStar Anděl).  

V rámci zahájení mezinárodního filmového filmového festivalu Febiofest, bude  ve čtvrtek 14. března 2013 v 17:45 zahájena výstava Ondřeje Svobody, akce proběhne na na piazzetě před multiplexem (Praha 5 Smíchov-Anděl multipex CineStar Anděl). Mladý autor zde zveřejní své exteriérové sochy, jejichž náměty se nesou v duchu archetypálních témat – země, vzduch, lidé, prostor. Výstava potrvá do 22. 3. 2013.

 
Ondřej Svoboda
Narodil se roku 1983 v Brně, odkud se s rodiči přestěhoval do Radňovic na Vysočinu, aby se v roce 2001 do Brna vrátil. Zde pak vystudoval Střední průmyslovou školu slévárenskou, obor umělecký kovář. Ihned po ukončení studia se bez jakéhokoli materiálního zajištění zcela naplno věnuje výlučně umělecké tvorbě.
 
Kovárnu, svůj nezbytný prostor k realizaci, měl z počátku v Radňovicích, pro větší dostupnost ji však přesunul do Brna, nejprve do městské části Žabovřesky, odtud do industriálních Zábrdovic.
 
Poprvé vystavoval v proslulé Zemanově kavárně v Brně, následně se zúčastnil řady kolektivních výstav, mimo jiné výstavy ve francouzském Strasbourgu, kde představil svá díla společně s několika nadějnými mladými umělci vybranými z celé Evropské Unie. Nejraději vzpomíná na výstavu v Art Galery v Chrudimi, kde vystavoval společně se svým otcem, Janem Svobodou, uměleckým malířem známým jako malíř z Radňovic, který je mu celoživotním učitelem a zdrojem inspirace. Pravidelně, nejméně jednou ročně předkládá na výstavách svoji novou tvorbu k nahlédnutí a seznámení se široké veřejnosti. Často spolupracuje s umělci z jiných výtvarných oborů a využívá tak atraktivitu vzniklého spojení.
 
Ve své tvorbě zpracovává širokou škálu výtvarných podob a forem. Při zpracování použitých materiálů vychází z tradičních kovářských technik ruční práce, cíleně kombinuje železo se dřevem nebo jinými přírodními materiály, přičemž využívá možností strukturovaných povrchů, leštění nebo matu.
 
Pro celou jeho tvorbu je naprosto charakteristickými vtip a jednoduchost jednotlivých děl. Primitivismus celku tak umocňuje výraz a úsměvné vyznění díla, které je pak odrazem životního optimismu autora, jeho snahy pobavit a rozesmát. Jeho plastiky jsou charakteristické přímočarostí, lehkostí a stylovou čistotou, které nechávají vyznít hravému humoru skrytému v jednoduchosti myšlenky. Užité umění a šperky pak využívá jako prostor pro praktickou realizaci svých osobitých představ o tvaru, struktuře, materiálu a jejich vzájemných fascinujících kombinacích. Jednotlivá díla jsou tvořena pod zcela nezaměnitelným a jasně identifikovatelným rukopisem.