Zážitky ze školy v přírodě

Milí čtenáři,chtěli bychom se vám představit a podělit se s vámi o báječné zážitky, které jsme si přivezli ze školy v přírodě v Pláních pod Ještědem. Jsme žáky třídy I.M a I.Z ZŠ náměstí Curieových v Praze 1 a už po dvou měsících školní docházky jsme měli odvahu vycestovat na šest dní mimo domov do překrásné krajiny pod Ještědem. Jelikož jsme celý pobyt zvládli na jedničku s hvězdičkou, rádi bychom vás blíže seznámili s naším týdenním programem. Příjemné „počteníčko“:

Milí čtenáři,

chtěli bychom se vám představit a podělit se s vámi o báječné zážitky, které jsme si přivezli ze školy v přírodě v Pláních pod Ještědem. Jsme žáky třídy I.M a I.Z ZŠ náměstí Curieových v Praze 1 a už po dvou měsících školní docházky jsme měli odvahu vycestovat na šest dní mimo domov do překrásné krajiny pod Ještědem. Jelikož jsme celý pobyt zvládli na jedničku s hvězdičkou, rádi bychom vás blíže seznámili s naším týdenním programem. Příjemné „počteníčko“:

První den proběhla cesta autobusem z Prahy bez problémů, za dvě a půl hodiny jsme se ani nenadáli a už jsme stáli se svými kufry v Pláních před vchodem do naší chalupy. Naštěstí jsme už v autobuse věděli, jak budeme rozděleni na pokojích, takže ubytování jsme zvládli hravě a bez dohadování. Ještě tentýž den jsme se stihli projít po okolí chalupy, postavit domečky pro lesní zvířátka a pokochat se překrásným západem slunce s pohledem na Ještěd. Po večeři jsme si vybalili věci ze svých "megakufrů", které byly většinou větší než měly paní učitelky. Ale aspoň nám nic nechybělo, ba naopak.
První noc proběhla kupodivu v klidu a celkem brzy jsme usnuli.

Druhý den jsme se už nemohli dočkat rána, takže někteří měli budíček o hodinu dříve (v 6 hodin), než my ostatní, kteří jsme chtěli lenošit v posteli. Po výborné snídani a krátkém programu u chalupy jsme brzy vyrazili s členem horské služby na túru po úpatí Ještědu, až jsme po sjezdovce (tentokrát bez sněhu) došli na stanici horské služby. Měli jsme možnost navštívit nově postavenou horskou základnu, seznámili jsme se s moderní technikou, kterou záchranáři používají především v zimě, kdy je nejvíce úrazů na sjezdovkách. S horským vůdcem jsme pak nastoupili do kabinové lanovky a vyjeli jsme na Ještěd. Bylo krásné jasné počasí, na nebi ani mráčku, takže jsme viděli široko daleko do kraje. I když se lanovka strašidelně houpala, cestu jsme zvládli na výbornou, proto jsme si při výstupu všichni za svoji statečnost zatleskali. Na rozhledně na nás kromě úžasného výhledu čekal v restauraci i připravený čaj, takže jsme si tam chvilku poseděli a někteří nakoupili i dárečky. Cesta z vrcholu dolů k chalupě ubíhala rychle, šli jsme stále z kopečka, takže nikdo nenaříkal, že ho bolí nohy. Po necelých čtyřech kilometrech jsme došli do chalupy, hned na to jsme zhltli večeři a pak hurá do sprchy. Večer jsme byli unavení, ale spokojení z prima procházky.

Třetí den jsme podnikli výpravu do Liberce a to hned do dvou míst tohoto malebného města. Dopoledne jsme sešli po sjezdovce asi tři kilometry na tramvajovou zastávku a svezli jsme se do ZOO. Zvířátka už na nás čekala, takže jsme prošli všechny pavilony, připomněli jsme si na vývěsních tabulích, odkud živočichové pochází i čím se živí, a po svačince jsme pokračovali dále. Znovu jsme projeli Liberec tramvají i autobusem, až jsme se dostali do Babylonu. Tentokrát jsme se nešli koupat, ale prožili jsme úžasné odpoledne v IQ parku plném zajímavých věcí, fyzikálních jevů, vše se tam hýbalo, tekla i šplouchala voda, točila se nám hlava a občas i klepaly nohy. Ani po téměř třech hodinách se většině z nás nechtělo odcházet na chalupu, ale nedalo se nic dělat. Čekal nás usměvavý pan kuchař s výbornou večeří, takže jsme měli důvod přidat do kroku a zvládnout zpáteční cestu tramvají i tři kilometry pěšky do kopce. Bohužel nešlo sjezdovku otočit naopak... Asi si umíte přestavit, jak nám bylo blaze po večeři a v příjemném teplém pelíšku. Tentokrát jsme usnuli "jako když nás do vody hodí".

Čtvrtý den byl odpočinkový na chalupě a v jejím okolí. Měli jsme opět štěstí, že od našeho příjezdu nevyplul na oblohu ani jeden mráček, takže jsme se mohli dvě hodinky učit venku v přírodě a do chalupy jsme se vlastně chodili jenom najíst. Odpoledne jsme měli "Pouť" plnou soutěžních disciplín, za které jsme si vysloužili penízky - kupóny. Na závěr jsme za ně mohli nakupovat v "obchodě", takže nikdo nepřišel zkrátka, na každého vyšel nějaký dáreček.
A co by to bylo za školu v přírodě, kdybychom ji nezpestřili karnevalovým rejem masek! V chalupě bylo večer rušno a těch pohádkových bytostí - strašidel, princezen, rytířů, tanečnic, motýlků, čarodejnic apod.. Ani se nám nechtělo do postýlek.

Pátý den byl také úžasný, protože jsme autobusem hned po snídani vyrazili na kozí farmu v Pěnčíně, kde jsme si prohlédli domácí užitková zvířátka, mohli jsme si je i pohladit a nakrmit. To vše se nám bude brzy hodit v nauce o světě. Třeba taková plovací blána. Tušíte, které zvíře ji má a k čemu ji potřebuje? My už to víme.

Jestli si myslíte, že už jsme na konci našeho vyprávění, tak se mýlíte. To nejlepší totiž přišlo až v závěru naší školy v přírodě! Pohádková korálkárna! Všude samé korálky! Různých barev, tvarů, velikostí, jaké si jen dovedete představit. A jak se leskly! Viděli jsme na vlastní oči, jak se skleněné korálky vyrábějí a jak náročnou práci vykonávají všichni zaměstatnci zdejší firmy. Samozřejmě jsme si každý na památku navlékl náramek nebo jsme si vytvořili koláž z nalepených skleněných kamínků. Po exkurzi jsme dále pokračovali zpět na chalupu a to nás ještě pan řidič dovezl na rozhlednu, ze které jsme viděli liberecký kraj zase z jiného úhlu.
Po návratu nás čekalo balení, úklid pokojů, závěrečné odměňování Řádem skřítka Knoflíčka, rozdávání nových triček s logem školy a také jsme si ještě jedno tričko mohli sami na památku vyrobit.

Šestý den - den odjezdu. Rozloučili jsme se s chalupou, kde nám bylo nesmírně dobře, poděkovali jsme místnímu personálu za jejich starostlivost a především  panu kuchařovi, který výborně vařil a k tomu měl od rána do večera veselou náladu.

Domů jsme samozřejmě dorazili v pořádku a se spoustou zážitků, na které se jen tak nezapomíná.

Už se těšíme na další školu v přírodě, která proběhne v květnu a doufáme, že nás rodiče pustí i na "Den duchů a strašidel" 15. listopadu, kdy budeme spát ve škole. My odvahu máme, ale co vy, rodiče? Nebudete se bez nás v noci bát?
                                  

Žabičky z I.Z  a  p. uč. Petra Varsányiová
Modrásci z I.M a p. uč. Lydie Kateřina Braunová